🐈 Indie Kočka Mixtape 2023
Tyhle konce roku každého jenom otravují. Člověk má tendenci bilancovat mezi všemi těmi výcucy dat, kterými nás v prosinci zásobuje Steam, PlayStation, Xbox i Spotify. U jaké hry jste strávili nejvíc času? A co o vás říkají vaše oblíbené žánry?
Asi tím, že se to hrne ze všech stran a z každé appky ze dozvídám, co jsem poslouchal a hrál nejvíc - a je to většinou téměř to samé co před rokem - přeju si spíš něco, co mi u hudby kdysi nabídl Last.fm: “Na základě těchto oblíbených věcí se vám budou nejspíš líbit tyhle věci.” Žádná appka mi ale takové osobní doporučení nenabízí, a tak spoléhám na své okolí a tipy, co mi říkají kamarádi.
Rozhodl jsem se proto, že vánoční speciál letos pojmu jako takovou osobní mixtape pro vás. Jako Kodžima v Death Stranding jsem připravil přehlídku toho, co se mi letos líbilo, a třeba tak narazíte na nějaké novinky, které se budou líbit vám.
Hry
Storyteller
Několikrát mě letos potěšil Netflix svoji nabídkou mobilních her. Druhý Oxenfree a Terra Nil byly parády, Into the Breach je evergreen na mém mobilu a z těch nejnovějších titulů je to pak roztomilý puzzlík Storyteller. V něm je třeba zasadit postavy do různých prostředí v komiksových panelech a vytvářet situace, které ovlivní další vývoj děje tak, aby to celé nakonec skončilo podle zadání. Zadání je ovšem často vágní, takže to chce trochu přemýšlet, trochu kombit a v mém případě taky trochu zkoušet naslepo 😸
Později zapeklitost požadovaných zápletek roste a začne bobtnat i nabídka postav a prostředí, ve kterých se různým postavám v různých pozicí dějí různé věci. A časem taky dojde na vedlejší cíle v podobě alternativních rozuzlení. Jak ukazuje trailer, co kdyby místo polibku prince a princezny skončila jejich romance tragédií? Stačí ve správný moment šoupnout na loďku čerta, který do ní vyvrtá díru a je po lásce.
Zatím jsem neslyšel od nikoho ve svém okolí, že by nabídku her od Netflixu využívali. Přijde mi to trochu škoda, protože i navzdory těm tie-in hříčkám odvozeným od nějakých seriálů je katalog plný povedených her. Storytellera vám rozhodně doporučuju.
Deskovky
Příští stanice: Londýn
Jako lidi znalí indie her určitě také spatříte u deskovky Příští stanice: Londýn jasnou inspiraci v Mini Metro. Asi by to šlo vysvětlit i tak, že jde o to ten minimalistický vzhled, který vychází z mapy Londýnského metra, na druhou stranu to prostě vypadá jako deskové Mini Metro bez oficiální licence a basta.
Hráči ve 4 kolech postupně nakreslí čtyři linky metra spojující stanice v abstraktním Londýně. V každém kole se losují kartičky, které všem hráčům ikonou nařizují, do jaké stanice musí svoji linku prodloužit. A jelikož se linky metra nesmí křížit jinde než ve stanici, stává se hra postupně obtížnější, jak vám už zakreslené linky blokují možné cestičky.
Příští stanice: Londýn má krásně jednoduchá pravidla, že je vysvětlíte každému během pár minut. Konečné bodování má v sobě nějaké chytáčky, které je třeba si zažít, ale jelikož každá hra trvá zhruba 15 minut, jednoduše se dá otočit list s mapou a zahrát si ihned další hru.
A pokud vás představa zakreslovacích her chytla, mrkněte taky na Kartografové, kteří podobným způsobem ještě nakládají s tetrisovými tvary a větší komplexitou způsobů, jak skórovat body.
Pokojovky
Těch deskovek bych za letošek mohl doporučit mnohem víc, ale aby tahle mixtape nebyla tak monotematická, přidám jen jednu další. Pokojovky jsou logická / puzzle hra, ve které se snažíte vytvořit optimální kombinace karet pokojů s kartami pokojových rostlin. Mě ke hře přivedlo téma a cozy cover art na obalu, ale vracím se k ní kvůli hratelnosti, protože mě baví prostorové kombení.
Ve hře postupně vytváříte mřížku 5x3 přikládáním karet pokojů a rostlin. Rostliny chtějí k růstu specifický typ světla (světlé, polostín, stín), a tak je pokládáte ke stranám karet pokojů, které mají odpovídající ikonu světla. Pak ale je třeba myslet na to, že určité barvy pokojů budou na konci dávat body jen za rostliny stejné barvy kolem sebe. A když do pokoje navíc umístíte nábytek stejné barvy, body se navíc zdvojnásobí. Ale zároveň chcete mít v pokojích různorodý nábytek, abyste dostali ještě víc bodů. A možná získat bonus za různé rostliny a různé pokoje. A využívat nářadí, aby vaše rostliny dosáhly maximální velikosti, daly nejvíc bodů a ještě získali květináč s bodovým bonusem.
Líbí se mi, jak každé kolo můžu vymýšlet optimální hru, vybírat správnou kartu nebo v kombinaci s žetonem si otvírat další příležitosti do dalších kol. Zároveň ve hře není žádné přímé škození - hráči si mohou maximálně vzít kartu, kterou chtěl někdo jiný a každý si tak vlastně hraje na svém písečku. A hloubka kombinací pro kýženou optimální hru není tak zdrcující jako v roztomile nazvané, hlavu lámající pasti na kombinátory Pelíšek.
Knihy
Řeky Londýna
Už několik let hltám knížky ze série Řeky Londýna, které nahradily mé pravidelné čtení Zeměplochy. Jedná se o městskou fantasy zasazenou do současného Londýna, která sleduje příběh policisty Petera Granta, který se v první knize přimotá k případu se skutečným duchem a záhy se stává prvním učněm posledního britského mága ve službách policie.
Řeky Londýna a následující knihy (a komiksy) jsou detektivky psané vtipným svižným stylem a moc dobře se čtou. Peterovy dovednosti postupně rostou, jak se učí o magii více a setkává se s různými nadpřirozenými obyvateli Londýna a celé Anglie. Titulní řeky odkazují na bohyně řek, které se v Londýně vlévají do Temže a se kterými se Peter při vyšetřování případu zaplete.
Další knihy pak rozvíjejí svět a obydlují ho dalšími bohy a nadpřirozenými postavami, sledují dlouhou příběhovou nit, která se táhne skrz několik knih, a nechávají postavy se vyvíjet věrohodným způsobem. Nejvíc se mi líbí, jak analyticky Peter přistupuje ke studiu magie a k jejímu pochopení. Autor Ben Aaronovitch se nebojí jít hlouběji do pravidel magie, hlouběji než jsem u fantasy zvyklý, a vymýšlí způsoby, jak vlastně magie může “vědecky” fungovat.
Letos jsem dočetl Among our Weapons, už devátý román z cyklu a je to pořád pecka.
The Silent Companions
Taky jsem měl letos velkou radost z gotického hororového románu The Silent Companions, který mě pohltil skvěle vybudovanou atmosférou zamlženého, příliš velkého a chladného viktoriánského sídla, ve kterém se nevysvětlitelně dějí zlé věci. Těhotná čerstvá vdova Elsie se stěhuje z Londýna do venkovského panství svého zesnulého muže a potýká se s vlastními předsudky, nevraživými vesničany a služebnictvem, které v ní vidí zlatokopku. Všechno se ale změní k horšímu, když na zamčené půdě objeví tiché společníky, dřevěné siluety s namalovanými postavami.
Z počátku je Elsie ráda, že může velké panství trochu zalidnit alespoň dřevěnými společníky, ale záhy se začnou dít podivné věci, které naznačují, že společníci nejsou pouhé dřevěné dekorace. Tajemný deník, který Elsie spolu s figurami objeví, vypráví příběh ze stejného místa jen o pár generací dříve a poskytuje nápovědy k původu společníků i historii prokletí celého sídla. Jsou společníci skutečně zlovolní nebo někdo využívá zhoršujícího se duševního zdraví nové paničky?
The Silent Companions je parádní mrazivé čtení a myslím, že by se mohlo líbit všem, co hltají (jako já) Flannaganovy seriály na Netflixu.
Podcasty
Malevolent
U toho hororu ještě chvíli zůstaneme. Podcast Malevolent je lovecraftovský thriller sledující soukromého detektiva Arthura Lestera, který se probouzí bez paměti, bez zraku a s tajemným zlověstným hlasem v hlavě. Jeho nový společník nyní ovládá Arthurovy oči a mezi oběma tak vzniká nesnadné spojenectví, neboť jeden bez druhého nezvládnou ani vyřešit záhadu, co se jim stalo, ani přežít nástrahy na jejich nové cestě.
Podcast jede už čtvrtou sezónu (a 23. prosince jsme dokonce dostali komediální vánoční speciál Benevolent 😸, který je teda plný spoilerů, ale dejte si ho, až se k němu prokoušete) a provádí Arthura a jeho společníka hrozivými situacemi. Hodně se věnuje psychologii obou postav, ale často také vytváří ryze hororové momenty, které příběhy z Lovecraftova mythosu umí.
Malevolent doporučuju poslouchat se sluchátky kvůli binaurálnímu zvuku.
Old Gods of Appalachia
K Malevolent jsem se dostal přes guest epizodu v dalším hororovém podcastu Old Gods of Appalachia. Ten taky běží už několik sezón a vypráví propletené příběhy různých postav v různých časových období, většinou ale na začátku 20. století v americké oblasti Apalačského pohoří. Pod Apalačskými horami se skrývá nejen uhlí, ale i uvězněná prastará temnota, která chce ven a volá k lidem s příslibem nadpřirozených darů. Podcast se soustředí na různé lidi, kteří s touto temnotou a jejími pohůnky přicházejí do kontaktu a z různých pohledů vykresluje dávný boj mezi temnotou a “zelení”, silou života.
Musím se přiznat, že bez doprovodného materiálu, časové osy a wiki, bych byl v hlubokém spletitém lore podcastu ztracený. Některé postavy si pamatuju, ale třeba sestry čarodějky a lidi, které se pojí ke každé z nich… To už je na moji paměť moc.
Z toho důvodu je to trochu náročnější poslech než přímočarý Malevolent, ale budování světa a kosmickému teroru v Old Gods of Appalachia se nic nevyrovná.
Díra
A je třeba zmínit i český podcast Díra, který vypráví příběhy detektivního páru Olbrama Olbrachta a Palaméda Lafky, kteří řeší podivné případy obyvatel podivného českého města Díry. V Díře je hodně věcí jinak - nad kávou se vznáší prokletí, kafky recitují klasickou literaturu a ve městě bují (a bučí) kraví náboženský kult.
Po profesionálně nahraných a namixovaných podcastech výše jsou první díly Díry jasně dělané v jiných podmínkách, ale odhlédnete-li od formy, pak je obsah naprosto parádní. Takové trochu Welcome to Night Vale počesku a se spoustou srdíčka.
Hudba
Anjunadeep Essentials 2023
Na labelu Anjunadeep si ujíždím už dobrých pár let. Ročně vydají jednu hlavní dvoudiskovou kompilaci novinek od DJů progresivního, melodického a deep house, a v průběhu roku pak různé kompilace, remixy, explorations, souhrny. Letos poprvé mě víc oslovily parádní Essentials než hlavní, už 14. kompilace. Poslouchám to snad ke všemu - k práci, na pohodu, při cestování, pro soustředění.
A to je pro rok 2023 všechno. Užijte si Vánoce a ten nejlepší týden mezi nimi a Silvestrem, kdy se může dít úplně všechno a uvidíme se zase v lednu s klasickou dávkou indie her. Tak čau a mňau 🐈